·         V hodinách často nastávají chvíle, kdy studenti potřebují porozumět tomu, co jim učitel sděluje. Porozumění, zvláště obtížným frází, slov či písemným textů, je velmi komplexní myšlenková operace.
·         Každý pedagog by měl mít osvojenou pedagogickou komunikaci, při níž jde o vzájemnou výměnu informací mezi účastníky pedagogického procesu, která slouží k plnění výchovně-vzdělávacích cílů.
·         Stále se zvyšuje počet hodin, předmětů, které nejsou až tak potřebné pro život. Stále je kladen důraz na učení poznatků a množství. Ovšem je opomíjena emocionální stránka.
·         Kritizováno je hodnocení.
 
 Metoda aktivního učení
·         Na komunikaci, práci učitele, hodnocení i získávání vědomosti žáků právě reagujev posledních letech hodně vyzdvihována metoda aktivního učení tzv. Kritické myšlení
·         Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení je známý pod anglickou zkratkou RWCT (Reading and Writing Critical Thinking), při které jsou vhodné přípravné aktivity a výukové strategie, kterými podněcují dialog, debaty a diskuzi, a také práci ve skupinách.
·         Usnadní to jak studentům, tak i učitelům v jejich úsilí. Učitelé kritického myšlení rovněž pracují na tom, aby v žácích upevňovali ty postoje, které umožnují výměnu myšlenek mezi žáky i učitelem a žákem.
·         Když se diskutuje, čte, debatuje, nesouhlasí, a také se užívá předávání a přijímání myšlenek, zapojuje se člověk do procesu, který prohlubuje a propracovává vlastní postoje a názory.
Pojetí Kritického myšlení dokáže skloubit prvky komunikace, hodnocení, partnerského přístupu pedagoga, vlastního objevování nových informací, a to vše začlenit do kvalitního vzdělávání.
Učitel stále vidí potřebu naučit všechny všechno a ještě k tomu v co nejvyšší kvalitě. Ovšem to nejde. Učitel pouze nabízí možnosti, jak získat informace za pomoci svých zkušeností a možných dosažitelných cílů jedince.

Alternativa Montessori
·         Mezi novodobé alternativní metody patří také vzdělávání podle Montessori systému, v němž je dítě partner a je vhodné s ním komunikovat jako s rovnocenným, protože rovnocenné je.
·         Pokud žáci i učitelé pochopí rozdíl mezi vnitřní a vnější komunikací a přijmou důsledky například odměn, trestů a pochval, pak komunikace funguje tak, jak je žádáno.
·         Nejdůležitějším momentem je slovní spoluúčast žáka na hledání řešení k nápravě či změně. A slovní hodnocení. Tím se mění i vztah mezi učitelem a žákem k lepšímu, což přináší výhodu všechny.