Většina studentů se v posledním ročníku střední školy do poslední chvíle urputně soustředí na maturitní zkoušky. Je to pochopitelné, neboť maturitní zkouška je čeká dříve a mají z ní obavy. NA to však ale doplácí u příjímacích zkoušek. S přípravou na příjímací zkoušky na VŠ je totiž dobré začít dříve, a to s dostatečnou časovou rezervou.

1)   Zjistěte si všechny dostupné informace o přijímacím řízení:

Podrobně si přečtěte pokyny děkana k přijímacím zkouškám, které naleznete vždy na webových stránkách fakulty, popřípadě univerzity. Zjistěte si vše o struktuře i organizaci příjímacího řízení a také bodování přijímacího testu. Je také dobré vědět, zda existuje možnost bonusových bodů, např. za dobré výsledky u maturitní zkoušky či jazykové certifikáty.

2)   Stanovte si priority a podle toho plánujte:

Klíčovým momentem při přípravě a zvažování VŠ je stanovení priorit. Je důležité zvážit, které přijímačky jsou pro mě důležité a které méně. Teprve až budete mít naprosto jasno, vytvoříte pln přípravy a určíte, čemu budete věnovat více času a čemu naopak méně. Ideální je rozvrhnout přípravu na delší časové období. Nezapomínejte také na rezervu! V případě, že něco nepůjde přesně podle plánu a některá úloha vás zaměstná na více času, než předpokládáte, se vám rozumná rezerva bude hodit.

3)   Sežeňte si přijímací testy z minulých let:

Většina univerzit zveřejňuje vzorové příjímací testy nebo testy z minulých let ke konkrétním oborům na svých webových stránkách. Ty si můžete jednoduše stáhnout a podívat se, jak jednotlivé  typy úloh v testu vypadají. Není od věci kontaktovat někoho, kdo si tímto příjímacím řízení v nedávné době prošel a je vám schopný říci veškeré podrobnosti a vlastní pocity.

4)   Časový limit:

Spousta studentů pod vlivem stresu a časového limitu podává o hodně horší výkony než obvykle. Na časový limit je přitom je velice jednoduché se připravit. Trénujte s nastaveným limitem, který vás na uplynutí limitu upozorní, tak jak to bude v den D. Následně opravte test podrobně, podívejte se, které typy úloh vás zdržely nejvíce a které vám naopak nedělaly problém. Budete vědět, na čem musíte více zapracovat a v čem bude potřeba zrychlit. Dobrým řešením je také to, že se při zkoušce nejprve zaměříte na úlohy, které vám zpravidla nedělají problém a potom postupovat k obtížnějším a ne tolik oblíbeným. Pokud už budete mít několik úloh vyplněných a vyřešených, budete se cítit lépe, sebevědoměji a opadne z vás nervozita. Nic už vám proto nebude bránit ve vyřešení i těch obtížnějších zadání.