Lidé jsou různí a už i jenom z tohoto prostého důvodu s nimi není celkově snadné pořízení. Protože někteří z nich člověku k srdci přirostou a někteří ho alespoň nechají lhostejným, jenže je i přemnoho těch, kteří mu dokážou lézt i pořádně na nervy. Nebo mu dokážou hnout žlučí, nadzvednout mandle, ležet v žaludku.

Někdo snese více, někdo méně. Ale není snad nikoho, kdo by alespoň čas od času nepomyslel na to, že už to s těmi lidmi nevydrží, že by chtěl být někde daleko od nich úplně sám.

Je to normální. Jenže něco jiného je si takový stav věcí představovat a něco jiného něčeho takového skutečně dosáhnout. Protože žijeme v poměrně malé a hustě osídlené zemi, kde se jeden před lidmi jen těžko schová.

Jak jenom by mohlo třeba být úžasné, kdyby člověk mohl zamířit napříč nekonečnou pouští do nějaké té opuštěné oázy! Ve které by ho nikdo nenašel a v níž by ho ani nehledal, protože by se mu tam nechtělo pachtit oněmi nehostinnými vyprahlými končinami.

Nebo naopak – jak skvělé by mohlo být stát se alespoň na nějakou dobu Robinsonem na pustém ostrově! Přeplout moře a usídlit se na nějakém kousku z něj vystupující pevniny, o němž nikdo neví a nikdo by ho tam tedy ani nehledal.

Jak jenom by mohlo být příjemné ocitnout se někde uprostřed neproniknutelné džungle, neprostupného pralesa nebo nehostinného ledového království!

Jenže o tom můžeme zpravidla leda tak snít. Protože podobná místa už v současnosti většinou neexistují, a pokud ano, pak je pobyt v nich natolik drahý nebo komplikovaný a případně i nebezpečný, že to většinu snílků už v předstihu spolehlivě odradí.

Ovšem ví, kam se vydat ve chvíli, kdy člověk netouží po ničem víc než po samotě. Ví, kde taková vzácná místa existují a jsou dostupná i prostým našincům. Nabízí místa na hony vzdálená dávno přelidněným turistickým letoviskům, místa, kde není žádné ubytování, kam je to z měst daleko a v turistických průvodcích o nich těžko naleznete nějakou zmínku.

K takovým místům patří v České republice zejména Beskydy, Šumava a Český les, v Evropě pak zejména sever Skandinávie, kde je často zima, déšť a hustá mlha, nebo východ, ze kterého lidé spíše utíkají na bohatší západ, než aby se tam hrnuli. A na své si přijdou po samotě toužící lidé zejména v Asii, Africe, Austrálii či Americe, kde se ještě opuštěná místa najdou. A takový člověk si tam tudíž přijde na své.

Ovšem musí akceptovat, že se mu tam nedostane právě pohodlí a dokonalého servisu. Kdo aby ho tam také obskakoval, že? Když tam skoro nikdo není. Což na takových místech je i není právě to nejlepší.